Aby po mně něco zůstalo dětem…To je věta, kterou často slýchávám. Pak také slýchávám, že „to se máma nebo táta v hrobě obrací, když vidí, co vyvádíte, a že jste horší než supi.“
Darovat byt či dům potomkům ještě za života je sice svým způsobem jistota, že se předejde tahanicím v pozůstalostním řízení, jenže člověk se pak ještě může dožít toho, jak potomci nemovitost zatíží dluhy a je vydražena.
Vydědím tě!
Ve vztahu k synům a dcerám občas také zaznívá: „Vydědím tě!“ Tak snadné to není. Vydědit lze u notáře jen ze zákonných důvodů. Třeba pro soustavný nezájem potomka o zůstavitele během jeho života.
Ale potomek i to může pak u soudu zvrátit, když například dokáže, že uváděný nezájem nebyl způsoben jím. Ale okolnostmi, například jedním z rodičů, kdy jeden házel soustavně tolik špíny na toho druhého, že se dítě například k otci ani nemohlo dostat…
Dalším důvodem je nezřízený způsob života. Co to ale je, kde je už ta míra nezřízenosti? A co když se potomek dá na správnou cestu? Za to manžela nebo manželku lze vydědit jednou větou, bez zdůvodňování. Občas to dává smysl. Někdy už nemají lidé chuť a sílu se rozvádět, ale na druhou stranu se jim úplně nechce, aby druhá polovina svazku dědila třeba dům po rodičích.
Závěť, hlavně ne na kus papíru doma
Další možností je závěť. Hlavně nespoléhat na kus papíru sepsaný doma. Může se snadno ztratit či podlehnout nežádoucí úpravě. Soudní praxe zná případy falešných podpisů.
Možností je závěť sepsaná u advokáta. A úplně nejistější pak u notáře, protože ten ji vloží do registru závětí a nikdo jí nemůže nechat ztratit ani ji nijak zpochybnit po formální stránce. Notáři i jezdí k zůstavitelům. Samozřejmě, něco to stojí. Procenta z odhadní ceny majetku.
Letité spory jsou peklo
Každopádně dědické spory o majetek, zejména o nemovitosti, se vedou mnoho let, až často i nemovitost znehodnotí. Nejhorší je vlastnit z dědictví podíl na pozemku nebo domě. Málokdy to dobře funguje. Stává se, že další dědicové s podílem v domě bydlí, ale už nic neplatí těm, kteří mají sice také podíl, ale v nemovitosti bydlet nemohou.
Variant nespravedlností je mnoho, do věci často vstupují emoce, protože se například jedná o rodný dům, z něhož najednou v podstatě manžel nebo manželka jednoho ze sourozenců vyhazuje toho druhého…
Dobře se dělí hotovost
Nemovitost se špatně dělí. Jediná cesta než prodej a rozdělení peněz často nezbývá. Špatně se dělí obrazy, vlastně i šperky, jejich hodnota je relativní. Vždy se dobře rozděluje hotovost, a k ní nepochybně patří i zlato a stříbro, s tou výhodou, že v dlouhodobém čase udržuje hodnotu a dobře se proměňuje na aktuální oběživo, ať je to koruna, euro nebo dolar…
Myslet na sebe a na to, aby potomci něco uměli
Rozhodně by ale člověk měl vždy myslet hlavně na svůj důchod, na to, aby měl sám zabezpečenou zdravotní péči a u potomků nejlépe udělá, když investuje do toho, aby uměli dobře alespoň anglicky a mohli jít na nějaký čas na zkušenou co ciziny. Nejen studovat, ale aby tam i pracovali. Protože co se daruje nebo dědí, to se často snadno rozkutálí.
Sdílejte své příběhy nebo příběhy svých známých níže v komentáři. ⬇⬇⬇