Když není člověk stavař, speditér, mistr ve výrobě, ale dělá hlavně s počítačem obchod nebo zákaznickou podporu, může velkou část práce udělat z domova nebo kavárny. Paráda, žádné píchačky, žádné korporátní docházkové systémy, kde vedoucí kontroluje, zda jsem si na mobilu správně odklikl pauzu na oběd.
Jenže, dlouhodobě to má háček: většina kvalitní práce se neobjede bez spolupráce s kolegy, bez toho, že si o práci i životě promluvíme jen tak na terase…
Zaujal mne nedávný průzkum společnosti Colliers u více než pěti set českých zaměstnanců, z něhož vyplynulo, že přes 40 % z nich považuje práci na dálku za brzdu svého profesního růstu. Nutno dodat, že tato společnost staví kanceláře, takže je jasné, že bude hájit fyzickou přítomnost v práci.
Ovšem něco na tom je. U nás ve firmě třeba žádné docházkové systémy nejsou, ani se nemusíme každý den potkat. Rozhodující jsou výsledky: a těch se stejně bez souhry, a například školení, která nejsou samoúčelná, nedosáhne. Ovšem, když člověk najde ten správný rytmus, nelituje. Chodit za klienty a do práce se zkrátka vyplatí.