Z levných hypoték i pod dvě procenta, které si lidi brali před pěti sedmi lety s fixací na pět let, se stala noční můra. Teď jsou za sedm procent, do konce roku klidně za devět. Splátky úroků tak skočí i trojnásobně. Do toho sto nebo u někoho také třeba třistaprocentní zvýšení plateb za energie. Bydlení s hypotékou se hlavně v rodinných domech, které většinou nejsou nízkoenergetické, stalo velmi drahou věcí. Celkové náklady jsou proti minulému roku už minimálně dvojnásobné.
„Platili jsme splátku jedenáct tisíc měsíčně, teď to bude téměř 21 tisíc, „napsal mi jeden z mých známých. Úrok si ve velkém předstihu před vypršením fixační lhůty znovu nezafixoval, nečekal tak skokový nárůst sazeb v tak krátkém čase.
„My jsme si před dvěma lety brali hypotéku 1,5 milionu na chatu, kterou přestavujeme k trvalému bydlení. S úrokem 3,5 procenta. Kamarádi si ťukali na čelo, že jsme si vzali drahou hypotéku. Jenže jsme ji zafixovali konzervativně na deset let. A teď jsme vlastně v pohodě, protože nás nezasáhne ten šok (pokud tedy banka nevyužije jeden ze svých nástrojů, dle smlouvy).
Elektřina se nás samozřejmě týká, ale nebude to tolik, protože domek je malý, a elektřinu máme jen na spotřebiče, topit budeme peletami,“ popisuje pětačtyřicetiletý truhlář Jindřich z Prahy-západ.
Jedno je jisté: letos se ledy lámou. Kdo má hypotéku na krev a k tomu ještě na postavení domu, tak bez vlastních rezerv to nemusí dát. K nejistotě přispívají zdražující se materiály, rozpočty proti původním plánům jsou najednou dvojnásobné.
Však už také rozestavěných rodinných domů či starších domků se započatou, ale nedodělanou rekonstrukcí v realitních nabídkách přibylo, a to v porovnání s prvním čtvrtletím více než trojnásobně.
Jestliže má člověk hypotéku „na krev“ a vidí, že navzdory rostoucím mzdám v řadě sektorů „to nedá“ a nemá rezervy, tak nejspíše jedno z řešení je moc neváhat a prodat byt či dům, dokud jsou ceny vysoké tak, aby pokryl zaplacení hypotéky a případně mu zbylo na pořízení alespoň menšího bytu. A nebo, co nejdříve řešit další příjem. Možná obojí.
Příští rok lze očekávat, že hlavně v méně žádaných lokalitách mohou jít ceny bytů a zejména rodinných domů i nominálně dolů. Už je vidět, že zhruba o čtvrtinu klesl zájem o chaty a chalupy.
Například ve skutečně krizovém roce 2008 se realitní trh propadl o 80 % (v USA, v ČR průměrně o 30%, což také není málo) a tehdy, kdo neměl na splátky a musel nemovitost prodat, tak mu často zbýval i po prodeji na krku dluh několika set tisíc. A to je to nejhorší: přijít o to, co člověk dal do nemovitosti ze svého, v penězích i energii, už jí nemít, muset se stěhovat do nájmu a ještě dlužit.
Zatím je ještě čas, protože ceny bytů a domů se pořád drží vysoko. Otázka je, jak to bude příští rok. Zprávy od pražských a brněnských developerů potvrzují, že už na začátku letošního roku rapidně klesla poptávka po nových bytech, s tím, jak hypotéky zdražily. Ceny zatím nepadají, developeři jen jednotky prodávají déle a kupující nacházejí především z řad hotovostních kupujících a u realitních fondů. Je to ale málo platné, tím, že klesl počet klientů s hypotékami, zhruba čtvrtina zájemců nebude.
Kdo myslel na zadní vrátka a v dobách levných peněz a rostoucích výdělků spořil, a to nejlépe na více frontách, tak nejspíše z drahoty vybruslí. A vlastně je jedno a v jakém poměru, zda má něco pod polštářem, něco v cenných papírech a něco ve zlatě a něco v pozemku. Pozemků, stejně jako zlata, už je jen méně a méně.
Co na to vše říct? Každý si odpovězte sám, jakými jste byli, aktuálně jste a chcete být hospodáři. Pravdou je, že cesta ven je. Pokud ji chcete vidět a pokud si přiznáte v jaké reálné situaci se nacházíte.
Nečekejte až vás situace přinutí, jednejte teď.
I ti, co si situaci plně uvědomují až nyní se mohou ještě zachránit. Jak? Sjednejte si nezávazné setkání zde>>>.
Velmi pěkný článek, srozumitelně napsaný.