Inflace už podle ekonomů klesá. Ceny potravin se z obřího růstu ustálily, ceny energií zdá se, že také. Ve skutečnosti ale žití bude i letos dražší. Navíc ve hře je opět svým způsobem měnová reforma. Protože co jiného by přijetí eura bylo?
Stačí se podívat na účty za vodné a stočné, které v řadě obcí zdraží o pětinu, a za svoz odpadků. Zdražuje se o násobky. Kdo má své bydlení nebo chalupu, tomu se o 80 % zvýší daň z nemovitosti. Živnostníci zaplatí minimálně o tisíce korun více na sociální dávky…
Překvapuje mne, kolik lidí si myslí, že se ceny vrátí na před-covidovou úroveň. Bláhové. Je smutné, že lidem, kteří si celý život šetřili na důchod, vysoká inflace odmazala kupní sílu jejich úspor. Pokud je ale člověk rozděluje do více zdrojů, a přetavuje část úspor do zlata, nelituje.
Zejména ve světle toho, že je znovu na stole diskuze o přijetí eura. Větší část Čechů ho sice nechce, a má k tomu pádné důvody, ale nejspíše se tomu nevyhneme. Jsem zvědavá, jaký pak bude kurz výměny korun za eura a jak se bude zaokrouhlovat. Není ve vzduchu, tak trochu, měnová reforma? Ta by se vládě přece hodila, aby smazala obří alespoň část dluhu státu. Na úkor střadatelů.