Vládní reklama zaplacená z našich daní, kde se vypráví „ať se nebojíme, že na důchody zbude, i pro dnešní čtyřicátníky“ mne znepokojila. Něco nesedí, když si vláda musí platit reklamu, jako by šlo o pojišťovnu. Jen tak mimochodem, třeba na tiskovce, se pak dodá, že nárok na penze se bude odsouvat a že se budou i zmenšovat. Pohoda. Na všechny zbude. Tedy pokud se toho člověk dožije.
Když vlády občany chlácholí, je to důvod k pochybám.
Kdo není lehkomyslný, tak si ukládá do polštáře, ještě když může pracovat a něco vydělává navíc.
Nosíte domů aspoň medián?
S vyděláváním navíc je to ale také těžší. Drahota nám znehodnocuje úsilí. Reálné výplaty už zase klesly. Číst zprávy od statistiků je vskutku zábava. Číselně máme prý více, ale ve skutečnosti nosíme domů méně.
„V 1. čtvrtletí 2023 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda proti stejnému období předchozího roku o 8,6 %, reálně klesla o 6,7 %. Medián mezd činil 34 741 Kč,“ uvedl Český statistický úřad.
„Průměrná mzda je jen virtuální číslo, protože na ni nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců. Z hlediska příjmů je proto zajímavější mediánová mzda, která dělí zaměstnance do dvou stejně velkých skupin – jedna bere více než medián, druhá méně,“ vysvětlil ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Štědré jaro pro energetiky
Podle něho si nejvíce nominálně polepšili pracovníci v energetice, kde mzdy vzrostly skoro o čtvrtinu na téměř 80 tisíc. „Evidentně se zde promítly bonusy ve společnostech, které díky vysokým cenám energií mají za sebou pozitivní rok,“ konstatoval Dufek.
„Velmi zajímavým je kontrast vývoje mezd ve veřejném sektoru. Zatímco ve veřejné správě a bezpečnostních složkách se přidávalo na platech skoro o 12 %, školství se spokojilo s méně než 4 % a ještě zde pracovalo meziročně téměř o 11 tisíc více lidí,“ analyzoval Dufek.
Výsledky prvního čtvrtletí jsou podle něho indikátorem, jak se budou vyvíjet mzdy po zbytek roku. Dvouciferného růstu letos už zřejmě nedosáhnou.
„Reálně budou postupně klesat pomaleji, ale rozhodně nelze sázet na to, že si zaměstnanci za svoji mzdu už letos koupí více než loni,“ shrnul Dufek.
Bída státní kasy
Tak to bychom měli domácnosti. Jenže je třeba se ještě složit na naší společnou, státní kasu. A ta jde od bídy k bídě. Po pěti měsících letošního roku se státní deficit dostal ke svému celoročnímu plánu a státní rozpočet tak květnem uzavírá s propadem 271,4 miliardy korun. Vývoj je tak podle analytiků Raiffeisenbank „i nadále srovnatelný se stavem z roku 2021, kdy v květnu deficit přesahoval 255 miliard Kč a celoroční deficit dosáhl ve výsledku zhruba 420 miliard Kč.“
Je úplně jedno, kdo je u vesel, neboť větší zdaňování příjmů a také nemovitostí bude zřejmě nevyhnutelné.
Zasaď strom, i když se pod jeho stínem už neosvěžíš.
Lze totiž jen stěží očekávat nástup osvícených, kteří by namísto větších daní peníze půjčené od finančních skupin investovali do infrastruktury, do lepších universit, do vývoje, aby v Česku bylo více firem mající produkty s vysokou přidanou hodnotou, a tak se zvýšila daňová výnosnost.
Nezbývá nic jiného než počítat spíše s tím, že vlády budou od produktivních lidí chtít vybrat více, aby udrželi všeobecně vysoké sociální nároky, a tím nepřišly o hlasy. Protože investovat do infrastruktury, to je běh na patnáct, dvacet let. Je to jako se stromy. Dnes zasadím strom, pod jehož košatou korunou se možná ani neosvěžím…
Vlády však uvažují jen v tříletých horizontech (ten poslední rok mají v hlavě vždy už jen volby).