O tempu zdražování, jaké si mnozí ani nepamatují se mluví v hospodách, na pumpě, před samoobsluhou. Podle průzkumů má přes 85 procent Čechů strach z bídy. Naproti tomu cestovky hlásí rekordní počet prodaných zájezdů a říká se, že lidé si chtějí užít na dlouhou dobu „poslední dovolenou.“
Není bída jako bída
Vnímání bídy je relativní. Bída je, když člověk nemá na jídlo, bydlení včetně tepla a světla. Bída není, když se pustí druhé auto, nelítá se po světě, či se prodá druhá, třetí nemovitost. Ekonomové ovšem předpokládají, že na dno si sáhne patnáct procent obyvatel.
To není zrovna málo. Odhad to bude reálný, když vezme v potaz, že dlouhodobě je v tzv. příjmové chudobě deset procent obyvatel Česka, z toho z velké části tvoří léta vyloučené lokality. A ty lemují skoro celou republiku.
Největší platy, nejvíce pracovních příležitostí, hlavně v logistice a tzv. nové ekonomice, to znamená centrech IT služeb, se koncentrují v Praze, Středočeském kraji a Brně. Naproti tomu třeba v Karlovarském kraji je dlouhodobě nezaměstnanost kolem deseti procent. Určitou příležitost pro rozkvět nabízejí Krušné hory, protože začali přitahovat investory do turistických apartmánů, ale jinak žádná sláva. Zdražování tak na zdejší lidi dopadne mnohem více bolestivěji než třeba v hlavním městě.
Vklad vázaný na pět let je teď k ničemu
Na jednu stranu se sice vesnice vylidňují, ale na druhou, kdo má i menší hospodářství, třeba se uskromní, ale na stole bude vždy něco pořádného k jídlu či vždy bude mít co ke směně.
Do úspor bude moci sáhnout ten, kdo spořil v dobrých časech a do něčeho hmotného peníze ukládal. Nejde ani tak o výše výnosů, ale o to, aby investice byla i v těžkých časech zpeněžitelná. K čemu je vklad vázaný na pět let kdesi v nějakém fondu, když člověk potřebuje peníze relativně rychle?
Dobře se zpeněžují drahé kovy, do kterých se stále vyplatí ukládat a nemovitosti, i když u nemovitostí nyní prodeje budou trvat déle. A pravdou je, že v méně atraktivních lokalitách se už mírně snižují ceny.
Pořád jde ale o velké peníze. Dobře, nedostanu za středočeskou chalupu přes čtyři miliony, ale 3,5, ovšem pořád je to částka, za níž se dá nejen přečkat, ale i restartovat život.
Reality: Nekoupím-neprodám
Zaujalo mne, co napsala ekonomka Markéta Šichtařová: „Realitní trh je sice ukrutně přehřátý, dokonce se ozývají hlasy, jak padne, ale já si nějaký opravdu velký pád moc představit v tuto chvíli neumím. Prostě není kompatibilní skoro 20procentní inflace a ztráta hodnoty toho, co historicky proti inflaci chrání, totiž reality. To spíš dojde k něčemu jinému: totiž k zamrznutí trhu. Nebude se prodávat, nebude se kupovat. Lidé nebudou mít na hypotéky, mnozí se dostanou do úpadku, ale jejich propadlé nemovitosti si mezi sebou ihned rozeberou spekulanti. Pokles cen možná nastane, ale že by došlo k propadu cen nemovitostí o desítky procent, jak se někdy straší – to je při stávajícím nastavení politiky centrální banky těžké si představit.“
I když naproti tomu ČNB sama uvedla, že nemovitosti jsou o 40% nadhohodnoceny.
Jak se tedy zorientovat v informacích, které se na nás dnes a denně valí a jedna popírá druhou? Zachovejte si selský rozum a chladnou hlavu. Bavte se s lidmi, kteří se už nějaký čas v daných oborech pohybují. Pokládejte otázky. Žijeme v době, kdy původní vzorce a pravidla neplatí a nové ještě neplatí!
Nezávazné setkání si sjednejte telefonicky nebo přes rezervační systém zde>>>.
