Říká se, že změna je život. A i když se považuji spíš za konzervativní typ, čas od času cítím, že je potřeba udělat pořádek. Ve věcech, vztazích i financích.
Znám jeden inspirativní pár, který má jednoduché pravidlo: jednou za čtyři roky projdou celou domácnost a všechno, na co za poslední rok nesáhli – oblečení, spotřebiče, drobnosti – rozdají nebo prodají. Nehromadí. Udržují svůj domov i mysl čistou. A věřím, že i proto působí spokojeně. Protože chaos a přebytek zbytečností nás tíží, často víc, než si připouštíme.
Podobně je to i s lidmi. Někteří přijdou, jiní zase odejdou. A často je to přesně tak, jak to má být. Když se nám daří, najednou máme spoustu „přátel“. Ale stačí menší propad, a sítem zůstane jen pár zrnek. Těch skutečně ryzích. A to je v pořádku. Pravé zlato poznáte až ve chvílích, kdy přestane svítit slunce.
Vztahy se vyvíjejí. Někdy stačí pár týdnů odloučení – a člověk, kterého jsme znali, je najednou jiný. Protože za čtrnáct dní se toho může stát opravdu hodně. Život nás neustále posouvá. Někdy jemně, jindy bouřlivě. A je zdravé si toho všímat.
Totéž platí i pro naše finance. Kolik z nás je zvyklých zůstávat u jedné banky desítky let? Z loajality? Z pohodlnosti? Z pocitu jistoty? A přitom ti samí klienti často dostávají méně výhod než nově příchozí. Typickým příkladem jsou hypotéky – novým klientům se podbízejí výhodné sazby, zatímco ti stávající jsou přehlíženi.
Podobné je to i s tradičními formami spoření. Je to opravdu „jistota“, když ve výsledku reálně ztrácíte hodnotu peněz? Možná nastal čas položit si upřímnou otázku: „Slouží mi to, co mám, nebo už je to jen starý zvyk?“
Proto doporučuji – udělejte si jednou za čas malý audit. Skříň, vztahy, účty. Uvidíte, že vítr, který uděláte, přinese víc prostoru, lehkosti a svobody.
A to za to stojí.